Často kladené dotazy (FAQ) - Hledaný výraz: Zatěžovac...

Následující programy a addony jsou vhodné zejména pro projekty staveb ze dřeva.

Hlavní program

Pro modelování konstrukce a stanovení vnitřních sil potřebujete některý z hlavních programů. V závislosti na oblasti použití lze použít program RSTAB 9 nebo RFEM 6.

• RSTAB: Analýza rovinných nebo prostorových prutových konstrukcí
• RFEM: MKP analýza plošných, stěnových, skořepinových a prutových konstrukcí

Pokud váš model obsahuje kromě prutových prvků také plošné komponenty, jako jsou desky a stěny, potřebujete RFEM. Jedinečné v tomto programu jsou možnosti pro analýzu prvků z vrstveného nebo křížem lepeného dřeva a zakřivených objektů.

Addon Posouzení dřevěných konstrukcí

S addonem [[#/cs/produkty/rfem-fea-software/addony-pro-rfem-6/posouzeni/posouzeni-drevenych-konstrukci/posouzeni-drevenych-konstrukci-pevnost-a-stabilita Posouzení dřevěných konstrukcí , můžete posoudit dřevěné prvky modelu. Posouzení podle normy zahrnují jak pruty (ohýbané nosníky, sloupy), tak plochy (desky, stěny). U sloupů se stabilitní analýza provádí metodou náhradního prutu nebo analýzou druhého řádu.

Posouzení v mezním stavu únosnosti, použitelnosti a požární odolnosti je možné podle následujících norem:

• EN 1995 - včetně národních příloh
• SIA 265
• NTC
• NDS
• CSA O86
• GB 50005
• AS 1720

Při posouzení požární odolnosti se zohledňuje zuhelnatění průřezu jak pro tuhost, tak pro posouzení.

Addon Vícevrstvé plochy

Pro RFEM je k dispozici addon Vícevrstvé plochy , které analyzují laminátové a sendvičové konstrukce s uživatelsky zadanými skladbami. Lze tak například posuzovat desky z křížem lepeného dřeva.

Pokud mají určité vrstvy nelineární chování materiálu, lze jim přiřadit příslušné vlastnosti. Kromě toho lze pomocí tohoto addonu analyzovat také zakřivené plochy.

Další addony

Pro speciální požadavky na dřevěnou konstrukci jsou k dispozici další addony a přídavné programy, které vám pomohou při řešení úlohy.

Pokud je nutné provést seizmickou analýzu nebo analýzu kmitání, addony pro dynamickou analýzu nabízejí výkonné nástroje. Addon Modální analýza umožňuje počítat vlastní frekvence a v kombinaci s addonem Analýza spektra odezvy seizmické posouzení podle mnoha norem.

Pokud plánujete budovu s komplikovaným tvarem, pro stanovení zatížení větrem s přihlédnutím k patřičným normám vám pomůže program RWIND: Pomocí CFD analýzy může stanovit zatížení větrem i pro velmi složité tvary budov.

Pokud fáze výstavby ovlivňují konečné vnitřní síly v konstrukci nebo pokud rozhodující vnitřní síly pro statické posouzení vyplývají z určitých fází výstavby, je třeba zohlednit je v modelu pomocí addonu Analýza fází výstavby. Addon Model budovy vám usnadní zadání velké vícepodlažní dřevěné konstrukce.

Pokud dostanete soubor z programu RFEM 6 nebo RSTAB 9 k dalšímu zpracování, otevřou se konstrukce s nastavením zobrazení od posledního uživatele.

Pokud nastavení neodpovídá vašim požadavkům, můžete jednoduše kliknout pravým tlačítkem myši na prázdnou oblast v navigátoru Zobrazit a vybrat položku "Výchozí nastavení Dlubal". Tím se nastavení vrátí na výchozí hodnoty.

V programech RFEM 6 a RSTAB 9 se již parametry výpočtu nespravují ve stejnojmenném dialogu, ale v Nastavení pro statickou analýzu v položce Zatěžovací stavy a kombinace v navigátoru.

Přednastaveny jsou tři typy analýzy:

• Geometricky lineární
• Druhý řád (P-Δ)
• Velké deformace

U těchto typů analýzy lze upravit parametry nebo vytvořit další typy.

Poté v dialogu 'Zatěžovací stavy a kombinace' přiřaďte příslušné Nastavení pro statickou analýzu (SA) zatěžovacím stavům a kombinacím zatížení.

Ano, rozdělení zatížení lze ovlivnit nastavením mezních napětí pro tah velmi vysoké nebo malé.

Volba Preferována nezávislá síť umožňuje vytvářet sítě konečných prvků mezi různými objekty, které jsou na sobě nezávislé.

Předpokladem je, že jsou tyto objekty navzájem integrovány.
Tato technika umožňuje vytvořit individuální síť konečných prvků pro různé objekty. Lze tak snížit počet konečných prvků a ušetřit čas při výpočtu.

Jako velmi dobrý příklad lze uvést základovou desku na půdním masivu. V tomto případě lze modelovat těleso půdního masivu pomocí hrubší sítě prvků a současně zjemnit síť prvků integrované základové desky.

Pomocí plastických kloubů lze v programu RFEM 6 nebo RSTAB 9 simulovat nelineární chování ocelových konstrukcí při zatížení. Plastický kloub lze modelovat tak, že na konci prutu umístíte kloub s nelineárními vlastnostmi. Postupujte následovně:

• Vyberte prut nebo pruty, kterým chcete přiřadit kloub.
• Dialog 'Upravit prut' otevřeme dvojím kliknutím na prut nebo pomocí místní nabídky prutu.
• V záložce 'Základní údaje' vyberte možnost Klouby.
• V záložce 'Klouby' klikneme na tlačítko pro začátek nebo konec prutu , pro zadání nového typu kloubu.
• V dialogu 'Nový kloub na konci prutu' vyberte v seznamu Nelinearita jednu ze čtyř plastických možností pro příslušný stupeň volnosti; například plastický kloub podle FEMA 356 nebo bilineární kloub podle EN 1998-3.

• V druhé záložce se zadávají charakteristiky kluzu, kritéria akceptace a mez kluzu. Parametry jsou zpravidla přednastaveny na základě vlastností prutu a norem. V případě potřeby ji upravte tak, aby popisovala chování kloubu; například bilineární křivka plasticity včetně oblastí plasticity a zpevnění.

• Po kliknutí na tlačítko OK se kloub uloží.
• Dalším kliknutím na tlačítko OK v dialogu 'Upravit prut' lze kloub přiřadit konci prutu.

Aby bylo možné zadat jednoosý přenos zatížení pro desku, je možné ploše přiřadit ortotropní vlastnosti. Tímto způsobem je možné řídit tuhosti pro určité směry tak, aby se zatížení přenášela převážně v jednom směru. Máte dvě možnosti.

Ortotropní tloušťka pro izotropní materiál

• Dvojím kliknutím na plochu otevřeme dialog pro úpravu desky.
• V sekci Tloušťka s materiálem klikneme vpravo na tlačítko , pro vytvoření nové tloušťky.
• V dialogu 'Nová tloušťka' vyberte typ tloušťky Ortotropie tvaru.

• Přejděte do záložky 'Ortotropie tvaru'. Přednastaven je typ ortotropie Účinné tloušťky.
• Pro jednoosý přenos zatížení zadejte účinné tloušťky jako ortotropní vlastnosti tak, aby tuhost v požadovaném směru hlavní podpory byla velmi vysoká a v druhém směru velmi malá.

• Pro zohlednění vlastní tíhy lze použít uživatelsky zadanou fiktivní tloušťku, která odpovídá plné tloušťce plochy.
• Tloušťku uložíme tlačítkem OK.
• Dalším kliknutím na tlačítko OK v dialogu 'Upravit plochu' přiřadíme tloušťku plechu.

Ortotropní materiálový model pro konstantní tloušťku

• Dvojím kliknutím na plochu otevřeme dialog pro úpravu desky.
• V sekci Materiál tloušťky klikneme na tlačítko vpravo , pro vytvoření nového materiálu.
• V dialogu 'Nový materiál' vyberte materiál z databáze obvyklým způsobem. Vy však změníte materiálový model na Ortotropní | Lineárně elastický (plochy) (1). Dále je třeba aktivovat možnost Uživatelsky zadaný materiál (2).

• Přepněte na 'ortotropní | záložka Lineárně elastický (plochy)'.
• Pro jednoosý přenos zatížení změňte modul pružnosti ve směru vedlejšího zatížení na velmi malou hodnotu. Pro smykové moduly ve směru vedlejší podpory lze zadat také velmi malé hodnoty. Dále nastavte Poissonovy'součinitele na nulu.

• Kliknutím na tlačítko OK materiál uložíte.
• Dalším kliknutím na tlačítko OK v dialogu 'Upravit plochu' je možné přiřadit materiál plechu.

Předpoklady

• Program RFEM 6 / RSTAB 9 je nainstalován
• Vlastníte platnou licenci pro WebServices
• Webové služby jsou aktivovány v nastavení programu RFEM 6 /RSTAB 9
• Program IDEA StatiCa je nainstalován
• BIM Link z IDEA StatiCa na RFEM 6 / RSTAB 9 je nainstalován (IDEA StatiCa > záložka "BIM" > "Aktivujte svůj BIM Link" > RFEM 6 / RSTAB 9)

Postup

1. Vytvořte a spočítejte model v programu RFEM 6 /RSTAB 9
2. Otevřete zástupce "IDEA StatiCa 2X.X pro RFEM 6" nebo" IDEA StatiCa 2X.X pro RSTAB 9".
3. Vyberte uzly přípojů a připojené pruty nebo prut v programu RFEM 6 /RSTAB 9
4. Importujte geometrii do aplikace Checkbot pomocí možnosti "Importovat" > "Spoje" nebo "Prut".
5. Přeneste přípoj nebo prut z aplikace Checkbot do programu IDEA StatiCa

V programech RFEM a RSTAB lze některé objekty skrýt a vytvořit tak uživatelsky definované viditelnosti. Tyto skryté objekty se na pozadí zobrazí šedě.
Intenzitu šedé barvy lze upravit v dialogu "Možnosti programu a nastavení" v záložce "Nastavení".

Můžete vybrat hodnotu mezi 0 a 1. Čím vyšší je vybraná hodnota, tím tmavší jsou neaktivní objekty.

Výpočetní simulace dynamiky tekutin (CFD) je cenným nástrojem v různých oblastech inženýrství, navrhování a výzkumu. V následujícím textu se podíváme na některé z nejvýznamnějších výhod CFD simulací .

Efektivní z hlediska nákladů

CFD simulace ve velkých nebo složitých konstrukcích jsou mnohem efektivnější než fyzikální experimenty. Například digitální simulace větru odstraňuje náklady na výrobu prototypů, zajištění zkušebních zařízení a použití speciálního vybavení.

Úspora času při CFD simulacích

CFD simulace vám také může ušetřit čas . Rychlé nastavení a spuštění se provádí několika kliknutími, a ušetří tak mnohem více času než nastavení fyzického testu. Jako inženýr tak můžete těžit z iterativnějších procesů analýzy . Otestujte své návrhy ve virtuálním prostředí a zdokonalte všechny aspekty digitálně, než se nakonec rozhodnete pro vhodný fyzický prototyp.

Detailní vizualizace

CFD vám tak například nabízí modely proudění, průběhy tlaků a další relevantní fyzikální jevy , které by bylo obtížné nebo nemožné experimentálně ověřit. Tyto doplňující informace vám poskytnou ještě lepší přehled o technických údajích vašeho projektu.

Škálovatelnost CFD simulace

Další výhodou CFD simulací je libovolná škálovatelnost bez velkého úsilí. Chcete analyzovat různé velikosti nebo konfigurace analýzy? V digitálním průtočném tunelu je to možné bez jakýchkoli fyzických změn nebo nových prototypů. CFD simulace vám nabízí širší škálu scénářů a parametrů analýzy.

Udržitelnost pomocí CFD simulací

Snížením počtu fyzických prototypů a menším počtem experimentů díky CFD simulaci získáte další z výhod CFD simulace. Nižší spotřeba energie a produkce odpadu jsou ideální pro dosažení cílů udržitelnosti, jako jsou nižší náklady na materiál a ekologické aspekty.

Složitost a přesnost

Digitální větrný tunel vám dává možnost přesně modelovat složité geometrie a interakce tekutin. To by bylo obtížné opakovat v experimentálním uspořádání. Přesnost CFD umožňuje analyzovat jemné účinky a interakce v kontrolovaném prostředí. Zároveň vám program nabízí komplexní pohledy, které usnadňují pochopení a optimalizaci statických systémů.

CFD simulace jsou užitečné zejména tehdy, pokud máte komplexní znalosti o základních modelech a předpokladech. Ve většině případů je nejlepším způsobem práce s kombinací CFD simulací a experimentálních testů pro celkový výsledek. To vám dává možnost plně určit chování vašich konstrukcí v situacích proudění.

Hledáte způsob, jak provádět CFD simulace pro vaše projekty ? Výkonný RWIND je samostatný program, který umožňuje provádět simulace proudění v různých situacích. Zde najdete další informace o nejnovější generaci softwaru: RWIND 2 .

Následující programy a addony jsou vhodné zejména pro vaše projekty v oblasti železobetonu.

Hlavní program

Pro modelování konstrukce a stanovení vnitřních sil potřebujete některý z hlavních programů. V závislosti na oblasti použití lze použít program RSTAB 9 nebo RFEM 6.

• RSTAB: Analýza rovinných nebo prostorových prutových konstrukcí
• RFEM: MKP analýza plošných, stěnových, skořepinových a prutových konstrukcí

Pokud váš model obsahuje kromě prutových prvků také plošné komponenty, jako jsou desky a stěny, potřebujete RFEM.

Addon Posouzení železobetonových konstrukcí

Pomocí addonu Posouzení železobetonových konstrukcí můžete posuzovat modely železobetonových prvků. Posouzení podle normy zahrnují nejen pruty (ohybové nosníky, sloupy) a plochy (desky, stěny), ale také oblasti ploch s nebezpečím protlačení. Pro sloupy je integrováno posouzení stability metodou jmenovité křivosti.

Výztuž lze zadat vlastní uživatelsky nebo ji může stanovit program. Při splnění těchto základních podmínek lze provést posouzení mezního stavu únosnosti a použitelnosti podle některé z následujících norem:

• EN 1992 - včetně národních příloh
• ACI 318
• CSA A23.3
• SP 63.13330

Addon také umožňuje analýzu deformací železobetonových ploch s trhlinami (stav II) pomocí aproximačních metod popsaných v normách. Zohlednit lze jak tahové zpevnění, tak dotvarování a smršťování.

Další addony

Pro speciální požadavky na železobetonové konstrukce jsou k dispozici další addony a přídavné programy, které vám při řešení pomohou.

Pokud chcete použít průřez, který není obsažen v rozsáhlé databázi průřezů v programu RFEM 6 nebo RSTAB 9, použijte přídavný program RSECTION, který vám pomůže při modelování průřezu včetně výztuže. Poté můžete tento průřez posoudit jako obvykle pomocí addonu Posouzení železobetonových konstrukcí.

Pokud je nutné provést seizmickou analýzu nebo analýzu kmitání, addony pro dynamickou analýzu nabízejí výkonné nástroje. Addon Modální analýza umožňuje počítat vlastní frekvence a v kombinaci s addonem Analýza spektra odezvy seizmické posouzení podle mnoha norem.

Pokud plánujete budovu s komplikovaným tvarem, pro stanovení zatížení větrem s přihlédnutím k patřičným normám vám pomůže program RWIND: Pomocí CFD analýzy může stanovit zatížení větrem i pro velmi složité tvary budov.

Pokud fáze výstavby ovlivňují konečné vnitřní síly v konstrukci nebo pokud rozhodující vnitřní síly pro statické posouzení vyplývají z určitých fází výstavby, je třeba zohlednit je v modelu pomocí addonu Analýza fází výstavby. Addon Model budovy vám usnadní zadání velké vícepodlažní betonové konstrukce.

Základní addony

Pro posouzení ocelových konstrukcí potřebujete kromě programu RFEM nebo RSTAB také následující addony:

• Posouzení ocelových konstrukcí
• Analýza napětí-přetvoření
• Stabilita
• Ocelové přípoje

S addonem Posouzení ocelových konstrukcí lze kromě běžného posouzení průřezu provést také posouzení stability (vzpěr a klopení).

Addon Analýza napětí-přetvoření vám nabízí kromě napětí také přetvoření na prutech, plochách a tělesech.

Ocelové konstrukce jsou obvykle štíhlé konstrukce, takže stabilita hraje důležitou roli. S addonem Stabilita konstrukce pro výpočet vzpěrných délek a součinitelů kritického zatížení získáte přesné posouzení stability.

Spoje mezi pruty modelujte přesně a flexibilně pomocí MKP addonu Ocelové přípoje. Přípoje v něm nemusí být namáhány jen v hlavní nosné rovině. I když je přípoj namáhán okolo "slabé osy", můžete ho pomocí tohoto addonu dimenzovat.

Další addony

Pokud máte speciální požadavky na posouzení ocelových konstrukcí, máte k dispozici další addony a přídavné programy, které vám pomohou při řešení vašich specifických úkolů.

Pokud chcete použít průřez, který není obsažen v rozsáhlé databázi průřezů v programu RFEM 6 nebo RSTAB 9, použijte přídavný program RSECTION, který vám pomůže při modelování a výpočtu průřezu.

Pokud chcete provést posouzení na klopení přesnější a ekonomičtější metodou se 7 stupni volnosti, pak potřebujete addon Vázané kroucení.

Pokud je při výpočtu vnitřních sil nutné zohlednit plastifikaci materiálu, můžete použít addon Nelineární chování materiálu.

Addon Modální analýza vám umožňuje počítat vlastní frekvence a v kombinaci s addonem Analýza spektra odezvy seizmické posouzení podle mnoha norem.

Pokud plánujete budovu s komplikovaným tvarem, pro stanovení zatížení větrem s přihlédnutím k patřičným normám vám pomůže program RWIND. Pomocí CFD analýzy lze stanovit zatížení větrem i pro nejsložitější tvary budov.

Pokud fáze výstavby ovlivňují konečné vnitřní síly v konstrukci nebo pokud rozhodující vnitřní síly pro statické posouzení vyplývají z určitých fází výstavby, je třeba zohlednit je v modelu pomocí addonu Analýza fází výstavby.

Addon Model budovy vám usnadní zadání velké vícepodlažní betonové konstrukce.

Pokud plánujete lehké ocelové konstrukce včetně lan a membrán, pak vám pomůže addon Form-finding pro stanovení tvaru konstrukce.

Důvodem pro zdlouhavý výpočet při malém vytížení procesoru vašeho počítače může být použití iteračního namísto přímého řešiče. Tyto možnosti určují metodu řešení soustavy rovnic.

Přímý řešič je metoda, která používá dekompozici matic, jako je LU dekompozice, k řešení soustavy rovnic v jednom kroku. Tento přístup je obecně robustnější a může si poradit s jakýmkoli typem problému, ale může vyžadovat více paměti a výpočetních zdrojů, zejména u velmi rozsáhlých systémů.
Iterační řešič, jako je metoda konjugovaných gradientů nebo GMRES (Generalized Minimal Residual) metoda, řeší systém rovnic iteračním zpřesňováním řešení.

Která metoda řešiče vede k výsledkům rychleji, závisí na složitosti modelu a velikosti dostupné operační paměti RAM. Pokud máte při řešení rozsáhlých složitých modelů dostatek zdrojů, pak se většinou doporučuje přímý řešič, který je nejrychlejší. Nezapomeňte nastavit metodu řešení v Nastavení pro statickou analýzu v programu RFEM 6.

Pomocí prvku „Nosníkový panel“ bude v budoucnu možné modelovat celé budovy nebo pouze určité oblasti pomocí ploch, například u dřevostaveb.
Se zavedením nezbytných liniových kloubů v tuhých vazbách se také uvolnil prvek "Nosníkový panel", a ten bude nyní krok za krokem dále optimalizován, aby bylo dosaženo výše uvedeného cíle.
V současné době je použití omezeno na velmi jednoduché konstrukce. Velmi se však soustředíme na to, abychom jeho použití vylepšili co nejrychleji. Aktuální stav vývoje shrnuje tato FAQ:

Současný stav a plánovaný vývoj:

• Modelování jednotlivých na sobě nezávislých ploch.
• Hraniční linie musí být navzájem ortogonální a nesmí být přerušované (4 hraniční linie, s výjimkou buněk plochy).
• Otvory jsou možné pomocí buněk plochy.
• Stanovení poddajnosti spojovacích prostředků podle EN 1995-1-1 (lineární) pro hřebíky a sponky.
• Pohodlnější zadávání a rozšíření pro všechny normy (ve vývoji).
• Natočení směru ortotropie opláštění ve vývoji.
• Poddajné vazby se sousedními prvky (ve vývoji).
• Různé průřezy pro okrajové pruty v kladném a záporném směru (ve vývoji).
• Možnost vynechání zadání okrajových prutů (ve vývoji).
• Spoje hran (rohy, T-spoj, stěna-strop) (ve vývoji).
• Optimalizace stability při modelování (drag and drop, kopírování...) (ve vývoji).

Příčin této chyby může být několik:

Chybějící plošná výztuž

V ploše, na které se nacházejí uzly protlačení, není žádná výztuž.

Jak zadat plošnou výztuž naleznete zde: Výztuž plochy

Chybějící rozměry

V programu RFEM 6 se geometrie uzlu protlačení obvykle stanoví pomocí průřezu připojeného konstrukčního prvku (například stěny, sloupu). Pokud se deska nebo základová deska posuzují izolovaně v rámci 2D úlohy, a proto neexistují v modelu žádné stěny nebo sloupy ve formě ploch nebo prutů, RFEM nemůže automaticky určit rozměry na základě rozměrů připojeného prvku. V takovém případě je nutné zadat rozměry ručně:

Uzly bez podpory

U uzlů protlačení, které nemají uzlovou nebo liniovou podporu, lze definovat rozměry připojeného prvku pomocí konfigurace únosnosti.

Více informací na dané téma naleznete zde: Konfigurace únosnosti (Protlačení)

Uzly s podporou

U uzlů protlačení s uzlovou nebo liniovou podporou, které reprezentují připojený prvek, lze zadat rozměry v nastavení podpory.

Více informací na dané téma naleznete zde:
Fiktivní sloup (Uzlová podpora) | Fiktivní stěna (Liniová podpora)

Neplatné uzly

Pokud uzel protlačení leží uprostřed zatížení na linii nebo liniové podpory, k žádném protlačení nedochází. Pak jsou tyto uzly deklarovány jako neplatné.

V programech RFEM 6 a RSTAB 8 můžete všechny klávesové zkratky libovolně nastavit.

Otevřete dialog "Přizpůsobit" pomocí nabídky "Možnosti > Přizpůsobit nabídky a panely nástrojů".

V seznamu "Kategorie" vlevo klikněte na "Zobrazit" a poté v seznamu "Příkazy" dvakrát klikněte na "Zapnout/vypnout AI asistentku Miu".
Zde je možné definovat novou klávesovou zkratku.

Addon Stabilita konstrukce není nijak závislý na nastavení v addonu Posouzení ocelových konstrukcí. Je to globální posouzení stability celé kontrukce dle toho jak je vytvořený model. Nastavení Okrajových podmínek slouží čistě pro posouzení v addonu Posouzení ocelových konstrukcí.
Pokud chcete, aby byla např. držena horní pásnice, tak doporučujeme použít objekty ze složky Typy pro pruty > Prutové podpory > Smykové pole. Tyto objekty se projeví ve výsledcích addonů pro dynamiku a stabilitu.
Aby bylo smykové pole zohledněno, je třeba to zapnout pomocí změny konstrukce pro vybrané zatěžovací stavy nebo kombinace zatížení.

Nejdříve se podívejte na záložku "Přenos zatížení" v dialogu Upravit plochu. Pokud je směr přenosu zatížení nastaven na "Izotropní | MKP", zatížení se zobrazí až po výpočtu zatěžovacího stavu nebo kombinace zatížení, protože je třeba je nejdříve spočítat v dílčím modelu. Ujistěte se tedy, že jsou výsledky k dispozici.

Nejdůležitější funkce pro práci s programem RFEM jsou popsány v online manuálu. Obsahuje také krátkou teoretickou kapitolu o konečných prvcích. Užitečné informace o modelování a vyhodnocení výsledků pro výpočty metodou konečných prvků najdete také na -16?f=_ Odborné články naší databáze znalostí.

Dokumentace samozřejmě nemůže nahradit odbornou literaturu. V následujícím textu najdete doporučenou literaturu, která vám pomůže začít s tématem „Konečné prvky“:

• Christian Barth a Walter Rustler: Konečné prvky ve stavební praxi. Konstrukce, 2 Vydání 2013 (➥ Amazon)
• Horst Werkle: Konečné prvky ve statice. Springer Vieweg, 4 Vydání 2021 (➥ Amazon)
• Lutz Nasdala: MKP vzorce pro statickou a dynamickou analýzu. Springer Vieweg, 3 Vydání 2015 (➥ complexion-Statik-Dynamik-Background Information-Tricks/dp/3658066296 Amazon)
• Simon Němec: Analýza konstrukcí metodou konečných prvků - principy a praxe. Shaker-Verlag, 2010 (➥ Amazon)
• EA de Souza Neto říká: Výpočetní metody pro plasticitu - teorie a aplikace. Wiley, 2008 (➥ Amazon)
• Günter Rombach: Použití konečných prvků v betonových konstrukcích. Ernst & Sohn, 2000 (➥ Amazon)

Tento seznam je pouze malým výběrem z doporučení. Další odbornou literaturu najdete také v odkazech na uvedené práce.

Často používané funkce a příkazy jsou v programu přístupné pomocí integrovaných klávesových zkratek. Pokud chceme například vytisknout obrázek, použijeme klávesovou zkratku [Ctrl]+[P]. Některé důležité funkce klávesnice jsou uvedeny v kapitole Funkce klávesnice manuálu k programu RFEM 5.

Pokud chcete v programu RFEM 6 nebo RSTAB 9 přiřadit uživatelsky definované klávesové zkratky, postupujte následovně:

1. V hlavní nabídce Možnosti otevřeme funkci Upravit nabídky a panely nástrojů.
2. V dialogu "Upravit" jsou všechny příkazy seřazeny podle kategorií. V levém sloupci vyberte kategorii příkazu.
3. Dvakrát klikněte na prostřední sloupec (1) v řádku příkazu.
4. V dialogu "Definovat zástupce" nyní můžete zadat uživatelskou kombinaci (2).
5. Kliknutím na tlačítko Nastavit přiřadíme zkratku (3).

Je třeba si uvědomit, že některé kombinace kláves již mohou být operačním systémem použity pro jiné funkce. Ujistěte se, že vybraná kombinace není v konfliktu s žádnou existující zkratkou.

Klikněte na položku nabídky "Možnosti > Exportovat nastavení GUI...".

Zde můžete vybrat, zda se mají uložit pouze uživatelské panely nástrojů nebo také další prvky. Po kliknutí na tlačítko OK budete vyzváni k zadání názvu souboru.

Poté přeneste soubor na jiný počítač. Soubor naimportujte tak, že v nabídce vyberete položku "Možnosti > Importovat nastavení GUI..." a soubor naimportujete.

Koncept posouzení v programu RFEM 6 byl zásadně změněn tak, že v addonech již nejsou k dispozici návrhové případy. Při zadávání prutů a ploch určíte, zda se mají provést posouzení, a objektům přiřadíte vlastnosti posouzení. Proto není možné provést alternativní analýzy ve stejném modelu.

Pokud chcete některé pruty posoudit podle různých zadání, zadejte novou konfiguraci posouzení pro mezní stav a přiřaďte jí příslušnou konfiguraci.

Pokud posuzujete pruty i sady prutů, můžete pomocí vlastností objektu určit, zda se má každý prut zohlednit jednotlivě, nebo zda se má sada prutů analyzovat jako nadřazený objekt.

Kromě toho máte v programech RFEM 6 a RSTAB 9 možnost posuzovat objekty se společnými vlastnostmi pomocí zástupců.

V programu RFEM 6 a addonu "Posouzení železobetonových konstrukcí" lze provést posouzení vláknobetonu podle DIN EN 1992-1-1 ve spojení se směrnicí DAfStB "Vláknobeton".

Pro posouzení plochy nebo prutu s použitím drátkobetonu stačí přiřadit ploše nebo prutu materiál odpovídajícího typu.

Za tímto účelem vytvořte nový materiál s typem materiálu "Vláknobeton".

Zde budou beton a lehký beton označeny příponou 'L1/L2', což znamená 1. a 2. pevnostní třídu.

Pevnostní třídy L1 a L2 jsou přednastaveny na hodnoty 1,20 a 0,90 (viz obrázek 2).

Aby bylo možné tyto pevnostní třídy upravit, lze v záložce 'Základní údaje' v 'Možnostech' materiálu aktivovat 'Uživatelský materiál'.

Tím se zpřístupní vstupní pole pro L1 a L2, takže uživatel může pevnostní třídy upravit.

Pokud se nyní v addonu 'Posouzení železobetonových konstrukcí' použije materiál typu 'vláknobeton', posouzení, která jsou pro 'vláknobeton' ve směrnici DAfStB upravená nebo doplněná, se upraví. Tuto úpravu posudku můžete nalézt v 'Detailech posudku' s odkazem na směrnici DAfStB.

ještě provést

Poznámka

Pro tento typ posouzení je nutné zadat "normální výztuž" (prutová výztuž pro prut, plošná výztuž pro plochu), jinak nelze plochy posoudit. To znamená, že pouze již vyztužené konstrukční prvky lze dodatečně opatřit ocelovými vlákny.

Pokud má být posuzovaná deska čistě z vláknobetonu (bez vložené výztuže), lze to provést pomocí materiálového modelu 'Poškození 2D/3D'.

Postup vytváření dočasných podpor je v programu RFEM 6 jiný než v RFEM 5. V programu RFEM 5 byly vytvářeny pomocí úpravy podpory. V programu RFEM 6 máme dvě různé možnosti.

První možností je zadání změn konstrukce; snazší je to s addonem Analýza fází výstavby (více v Der Link stellt das Add-On RF-FORMFINDUNG für RFEM vor. ) pomocí zohlednění postupu výstavby.

Bližší vysvětlení definice dočasných podpor je uvedeno v online manuálu.
Na odkazované stránce je vysvětleno, jak definovat dočasné podpory pro form-finding

Zde také najdete podrobný popis celého procesu form-findingu.
Podrobný popis procesu Form-finding v programu RFEM 6

Můžete se také podívat na bezplatný webinář na toto téma.
Link zum internen Webinar zu Formfindung und Berechnung von Membrankonstruktionen

Tato kategorie účinků již v programech RFEM 6 a RSTAB 9 neexistuje.
Imperfekční stavy je třeba vytvořit samostatně a přiřadit je příslušnému zatěžovacímu stavu nebo příslušné kombinaci zatížení:

Zatěžovací stav imperfekce lze vytvořit v navigátoru Data (Imperfekce → Imperfekční stavy → kliknutí pravým tlačítkem myši: Nový imperfekční stav...) nebo přímo v dialogu "Zatěžovací stavy a kombinace", viz obrázek.

Po vybrání materiálu z databáze použijte pro přístup k vlastnostem materiálu volbu "Uživatelsky zadaný materiál".

Pomocí těchto nastavení lze také řídit závislost modulu pružnosti na teplotě.

Přesnost výsledků programu RWIND a poměr přesnosti vůči náročnosti

Program RWIND byl navržen pro rychlý a snadný výpočet proudění větru okolo budov za účelem získání hodnot tlaku na jejich povrchu a generování zatěžovacích sil. Pro splnění tohoto hlavního cíle bylo třeba učinit řadu kompromisů, například umožnit použití zjednodušeného modelu nebo relativně hrubé výpočetní sítě. Je zřejmé, že tato zjednodušení mají vliv na přesnost výsledků. Zvýšení přesnosti výsledků pomocí jemnější sítě a dalších uživatelských nastavení v programu RWIND je možné, ale tento proces nemusí být snadný a vyžaduje dostatečné zkušenosti s CFD simulacemi. Důležitou otázkou přitom je, jaký je přijatelný poměr vynaloženého úsilí a nákladů vůči dosaženému zlepšení přesnosti? K této tematice doporučujeme článek CFD Project Accuracy vs. Effort.

Chyba E315 v programu RWIND

Při zvyšování hustoty sítě nerostou nároky na paměť a výkon lineárně, ale exponenciálně se 3. až 4. mocninou (pro tři prostorové rozměry a je také nutné zjemnit časový krok). Nejenže to vede k výraznému zpomalení výpočtu, ale mohou se objevit různé problémy; ty obvykle souvisejí s tím, že se program blíží svým limitům nebo limitům použitého hardwaru. Mezi tyto problémy patří také chyba E315, která označuje obecnou chybu uvnitř výpočetních modulů OpenFOAM© - například selhání alokace paměti, ztrátu numerické přesnosti atd. Konkrétní příčiny selhání mohou být různé. Podrobnější informace lze najít v příslušném souboru Log File.

Zákaznická podpora pro RWIND a její limity

Zákaznická podpora Dlubal se vždy snaží pomoci uživatelům programu RWIND, kteří se setkají s problémy. Numerická simulace proudění větru však může být velmi složitá a obecně nelze zaručit výsledky. Důvodem je skutečnost, že dosud neexistuje žádný matematický důkaz existence a jednoznačnosti řešení Navier-Stokesových rovnic, které popisují proudění a které RWIND řeší numericky metodou konečných objemů. Ačkoli výpočet ve většině případů konverguje ke správnému řešení, nelze vyloučit selhání výpočtu. V případě, že výpočet selže u velkého a složitého projektu, může být pomoc časově velmi náročná. Pokud máte zájem o další rozšířenou podporu, kontaktujte prosím naše obchodní oddělení.

Regulární výrazy umožňují konvertovat několik objektů, například celou průřezovou řadu IPE, jediným příkazem.

Příklad použití

Např. konverze IPE120 v programu Tekla na IPE 120 | Euronorm 19-57; ... | SZS v programu RFEM 6 by měla fungovat také pro všechny ostatní průřezy řady průřezů IPE.

Aby bylo možné provést konverzi pro celou průřezovou řadu IPE, je standardní regulární výraz sestaven následovně:

Za výraz (\d+) lze dosadit libovolné desetinné číslo. (IPE200, IPE300,...)

Výraz $1 se vztahuje na dosazené desetinné číslo. Na následujícím obrázku je do převodní tabulky Tekla přidán regulární výraz.

Pokud použijeme dvě desetinná čísla, vztahuje se výraz $1 na první číslo a výraz $2 na druhé číslo Následující tabulka to ukazuje na příkladu převodu materiálu.

V tomto příspěvku si ukážeme a vysvětlíme možné problémy při zadávání regulárních výrazů.

Název průřezu 400*400 se pomocí výrazu (\d+)*(\d+) nezkonvertuje.

Hvězdička * má v regulárních výrazech zvláštní význam, a proto není interpretována jako samotný znak. Chcete-li použít hvězdičku jako samotný znak v regulárním výrazu, můžete ji zapsat se zpětným lomítkem \, a tím se zruší její zvláštní význam.

Název průřezu RHS200*100*5 nelze vyjádřit výrazem RHS(\d+)\*(\d+)\*(\d+)

Pokud použijeme několik podobných regulárních výrazů, může dojít k použití nesprávného regulárního výrazu (viz příklad na obrázku).

Pomocí znaku pro horní index ^ lze určit, že se regulární výraz použije pouze tehdy, pokud je platný na začátku názvu materiálu nebo průřezu. Výraz ^(\d+)\*(\d+) proto již není pro RHS průřez platný, protože název tohoto průřezu nezačíná číslem (jako např. 400x400).

Jak mohu převést materiál/průřez z programu RFEM 6 nezávisle na označení v normě?

Na rozdíl od programu RFEM 6 programy Revit a Tekla přiřazují názvy materiálů a průřezů nezávisle na normách. Pokud se tak například průřez HEA 300 z různých norem z programu RFEM 6 převede na HEA 300 v programu Revit nebo Tekla bez přiřazené normy, lze pomocí regulárního výrazu .*$ ignorovat označení normy v názvu.

Volba mezi stacionární (pomocí programu RWIND Basic) a nestacionární simulací (pomocí programu RWIND Pro) závisí na specifických požadavcích analýzy větru, na požadované přesnosti a na dostupných výpočetních zdrojích. Simulace stacionárního stavu jsou vhodné pro jednodušší, časově invariantní analýzy, zatímco simulace nestacionárních jevů jsou nutné pro zachycení dynamického chování proudění větru a jeho vlivu na konstrukce v čase a jsou přesnější než simulace ve stacionárním stavu.

Atikové zdi představují jedinečnou výzvu při analýze zatížení větrem na budovy vzhledem k jejich poloze a složitému proudění, které způsobují. Jejich interakce se zatížením větrem je ovlivněna několika faktory, které přispívají k jejich složitému chování:

Výška a expozice

Atikové zdi se tyčí nad hlavní úrovní střechy, jsou tedy vystaveny vyšším rychlostem větru a jinému proudění ve srovnání s nižšími částmi budovy. Tato expozice znamená, že na ně mohou působit výrazně rozdílné tlaky větru včetně vztlakových sil.

Geometrie a tvar

Tvar atikové zdi - ať už je plochý, zubovitý nebo má jiné architektonické prvky - může ovlivnit, jak nad ním a okolo něj proudí vítr, což vede ke složitým vzorům vírů a turbulencí. Tyto vzory proudění mohou změnit rozložení a velikost tlaků od větru na atikových zdech a přilehlých střešních plochách.

Interakce s tvarem budovy

Celkový tvar budovy má vliv na to, jak okolo budovy proudí vítr, a to následně ovlivňuje zatížení větrem na atikovou zeď. Například vítr proudící přes aerodynamicky hladkou budovu se bude chovat jinak než vítr, který narazí na budovu s tvarem vírového charakteru. Tato interakce může vést k oblastem s vyšším tlakem nebo sáním na atikové zdi, které je obtížné předvídat bez podrobné analýzy.

Odtrhávání vírů

U vysokých atikových zdí na výškových budovách dochází k odtrhávání vírů, kdy se z obou stran atikové zdi odtrhávají střídavě víry, což vede k oscilaci tlaku, která může způsobit kmitání konstrukce. Tyto účinky jsou velmi závislé na rychlosti větru, tvaru atikové zdi a orientaci budovy vůči větru.

Účinek poryvu větru

Parapety mohou být vystaveny poryvovým účinkům, kdy krátkodobé zvýšení rychlosti větru způsobuje kolísavé zatížení. Tyto nestacionární účinky jsou důležité zvláště pro statické posouzení atikových zdí, aby bylo zajištěno, že mohou bezvadně odolávat náhlému zvýšení zatížení větrem.

Vzhledem k této složitosti se pro přesnou predikci zatížení větrem na atikové zdi často používají pokročilé simulační techniky, jako je výpočetní dynamika tekutin (CFD). Svůj význam mají jak stacionární, tak nestacionární simulace, ale simulace nestacionárních jevů poskytují v programu RWIND 2 Pro podrobnější pochopení toho, jak atikové zdi reagují na měnící se větrné podmínky v čase. Tyto simulace mohou zachytit okamžité účinky poryvů, vznik vírů a vliv turbulentního proudění, které jsou rozhodující pro posouzení funkčnosti a bezpečnosti atikových zdí při zatížení větrem.

V programu RSECTION můžete analyzovat obecné ocelové nebo hliníkové profily a stanovit vlastnosti účinného průřezu. K tomu je zapotřebí programové rozšíření Účinné průřezy pro RSECTION. Pokud máte k tomuto addonu licenci, můžete v Základních údajích průřezu aktivovat pro výpočet možnost Účinný průřez.

Poté definujte normu , podle které se má výpočet provést. V současnosti jsou k dispozici následující možnosti:

• EN 1993-1-1 a EN 1993-1-5
• EN 1993-1-3 (tvarované za studena)
• EN 1999-1-1 (hliník)

Účinné průřezové charakteristiky závisí na vnitřních silách průřezu. Vytvořte proto zatěžovací stav a definujte jednu nebo více konstelací vnitřních sil.

Po výpočtu se účinné průřezové charakteristiky zobrazí v tabulce. V grafickém okně je možné zkontrolovat napětí na účinném průřezu.

Jakmile je průřez uložen, můžete ho importovat do programu RFEM nebo RSTAB a použít ho pro další posouzení.

Webinář Stanovení průřezových charakteristik a analýza napětí v programu RSECTION ukazuje modelování a výpočet průřezu tvarovaného za studena. Tam najdete další informace.